M-Bitch

  Červen 2009 - narozeniny

  Od rána jsem se modlila, abych dostala lístek na Madonnin Sladký & Lepkavý koncert. Byla jsem na nervy a čekala, až přejdeme k fázi, kdy se mi nosej dárky. Už si vůbec nepamatuju, co jsem dostala, ale vim že tam byl malej přenosnej DVD přehrávač. Když jsem si rozbalila všechny dárky, uvědomila jsem si, že lístek na Madonnu prostě nemám... v hloubi duše jsem ale pořád cítila, že ten lístek ješte dostanu. O pár minut později, mě máma zavolala na zahradu, a všude na plotě byly zavěšený balónky.. Vysvětlila mi takovou hru (připadala jsem si jak 5-ti letý děcko) , že v nějakách balónkách jsou papírky a abych se k nim dostala musim prasknout ten balón. Byly tam nápovědy, a nějak jsem se dostala k poslednímu balónku, kde bylo že hlavní dárek je někde v keři.. Ale bylo tam tolik keřůů .. nakonec jsem v největším keři našla krabici a v ní životopis od Lucy O'Brien. Otevřela jsem jí na první kapitolu, a tam byl Ten lístek...  Chytla jsem ho do ruky, a jediný, co jsem v tý chvíli ze sebe vydala byly  neidentifikovatelný zvuky, (něco jako když se dusí žirafa) .. běhala jsem po zahradě a nakonec jsem skočila do čerstvě napuštěnýho, 1,5 metrů,  hlubokýho ledovýho bazénu v tričku s Madonnou. Byl to nádhernej pocit vědět, že už Jí konečně uvidim.  Do poslední chvíle koncertu jsem každou hodinu kontrolovala weby, jestli náhodou koncert nezrušili. Každej den jsem se připravovala na ten den D ... když měla Madonna přijet v noci do Prahy, nespala jsem a hlavou se mi hemžilo tolik věcí... ráno jsem sedla na kolo a jela pár kilometrů pro Blesk, cestou zpátky se mi máslo z igelitky dostalo do řetězu, a já se natáhla a zajíce jsem nechytla ..

Malá nepříjemnost se mi stala den před Roccovými narozky (10.srpna). No, malá.. VELKÁ ! mámě do volala firmy nějaká agentura, jeslti by neudělali ohňostroj na trojským zámečku. Máma odmítla, protože je tam prej ZOO a že je to hrozně narychlo. Nakonec se tam nějak rafli a ten co volal řekl: ''Kdyby sjte věděla pro koho toje, tak byste se z toho všichni po*raly''.. bylo to střašný, když jsem potom četla na netu že Rocco měl oslavu na Trojským zámečku, byla jsem stráááášně naštvaná. Ten pocit že já mohla bejt na stejný oslavě jako Madonna ! .. no probrečela jsem to..

   13.srpna 2009 - Sticky & Sweet - Praha Chodov

  Brzo ráno jsem s mámou jela do práce, kde jsem se pečlivě připravila na koncert, a pak už jen nervózně podupávala u dveří a řvala : '' Mami dělej !!''  kolem dvanáctí jsme dorazili před bránu, mamka mě vysadila a s kámoškou jsme se zařadili do fronty... už tam pár lidí bylo, tak jsem se proklínala, že jsem nešla dřív... ale stal se zázrak.. přes všechny ty lidi se muselo dostat bylý větší auto, tak jsme se s kámoškou zařadily těsně za to auto a dostaly se tak úplně těsně k bráně.. byly jsme první !! (teda když nepočítám první skupinku, kterou poušteli už v deset)... Stáli jsme pár hodin bez záchoda, namačkaný hlava na hlavě, bez jídla, bez pití, byla zima a já se pak ještě ke všemu musela dostat do nedaleký pumpy, protože moje kámoška měla žízeň.. Když otevřeli bránu, všichni jsme se jako zvířata rvaly do vnitř a běželi k další zábraně, kde jsme stáli myslim že asi tak hodinu ? no a pak zablácený bludiště, kterým jsme všichni běhali div jsme nebourali ploty.  U terminálů jsem stála první, a pak už jsme běžely rovnou k podiu.. bylo obrovský.. nahoře byli všechny možný drátečky.. Vživotě nepochopim, jak to někdo může postavit .. Paul Oakenfold si to tam dával za putíkem, mezitím všichni vyčerpaný trsali na tehdy nový hit Celebration..  Musim říct, že jsme měli poměrně dobrý fleky.. byly bysme v první lajně, kdyby se tam nenaprdelila nějaká tlustá mařka... Začala jsem se s ní hádat a pak mi vzteky ruply nervy a flusla jsem jí na baťoh ... mezitim jsem si všimla Jesuse vedle Paula a začala jsem vyvádět .. nespustila jsem z něj oči.... A pak to přišlo.. tma ... továrná na lízátka (sweet-machine)... ta hudba všechny nabudila do pořádně koncertovýho stavu... všichni řvali... já okamžitě začala brečet, pořád jsem nemohla uvěřit, že jí uvidim na vlastní oči... měla jsem něco jako záchvat, protože jinak to popsat nedovedu.. jako bych doslova přišla o dech.. tekly mi slzy, bouchalo srdce a já lapala po dechu... Když se Madonna otočila na svým trůně, měla jsem opravdovej euforickej záchvat.. byl to tak zvláští pocit... bylo to strašně vyčerpávající, ale byl to ten nejkrásnější pocit na celým světě. Párkrát se mě nějakej pán zeptal jestli jsem v pohodě, a já vždycky jenom kývla hlavou... zpívala jsem strašně nahlas, strašně falešně, a vůbec mi nebylo trapně.. U konce Give It 2 Me slezla Madonna z podia a šla přímo k nám ... poprvý můžu říct, že jsem omdlela...  světlo, tma zároveň.. zvedl mě ten samej pán, kterej se mě na začátku ptal, jestli jsem v pohodě.. bylo to zvláštní.. měla jsem prázdno v hlavě, a Madonna už byla na druhý straně stejdže... když odešla, hlavou se mi hemžili myšlenky ( už je pryč, už Jí třeba nikdy neuvidim)... a  šla jsem ješte do tourshopu, kde jsem si já blbka koupila jenom plakát. Od tý doby co jsem vyšla z areálu, jsem v podstatě vůbec nemluvila.. šla jsem k autu, kde byla máma a ptala se mě jaký to bylo.. sedla jsem si, koukala do blba a řekla jenom hmm ...  pak už jsem nemluvila vůbec.. máma mě ješte v noci odvezla na chatu a já si šla rovnou lehnout.. celý dva dny jsem nemluvila, jenom jsem si v hlavě přehrávala koncert, kterej jsem si vůbec nepamatovala... všude kam jsem šla jsem tahala a žmoulala ten plakát.. byla tu taky scénka, kdy pro mě přijel stejda a babička mu řikala, že jsem byla na koncertě, a mě prostě vyhrkly slzy.. v podstatě pokaždý, když někdo mluvil o Madonně jsem se prostě rozbulela .. jedno je jasný.. byl to ten nejkrásnější den v mým životě.. přes všechny ty tlačenice, všechno to čekání, bych se tam s radotí vrátila...

-------------------

na fotce jsem já ta ubulená vlevo.. bohužel